Matt visit – XBOX – pojezd JH

Po dlouhý době nás zas ve středních čechách navštívila ta Brněnská menšina, a protože se (byť jenom dvoudenní) návštěva zase podařila a náš bratr Matt z toho teď bude několik měsíců žít, došlo z jeho strany opět k vytvoření docela roztomilý sumarizace Laughing Samozřejmě opět zdůrazňuju, že většina tvrzení týkající se kohokoli z V2 (hlavně mě) jsou pomluvy a s Kačkou mu při příští návštěvě pořádně namlátíme, ale jinak se to docela dá číst Laughing Jen pro vysvětlení – návštěva Matta v hl.m. Praha byla čistě spontalní akcí, kdy se prostě chtěl s náma projet – shodou okolností (i když se tvrdilo že na jeho počest) Píďa v den jeho příjezdu pořádala tréning u svýho Xboxu na nadcházející 5tiboj, takže pro našeho kamaráda ze zakarp. rusi byl připraven i večerní program Laughing

Samo velký thanx Mattíkovi, že nám něco na památku sesmolil.. Wink  Tak a teď už dost keců – tady to máte..:




Bylo nebylo……no jo já chápu, že to není začátek hodný strašně drsnýho gangu, ale po dvou dnech s Qbou sem holt trošku rozněžnělej.

Jelikož jsem nemohl dorazit na Danovu party JZ 2012, podotýkám, že přes jeho četné naléhaní (což samozřejmě popře, ale sms typu „hele v pho hlavně žes zaplatil“ si nedovedu vyložit jinak, než že o mě prostě stojí), jsem se domluvil s Qbou, že v Pondělí ráno dorazím a v Úterý že se projedem. Ze začátku sem nebyl naší domluvou příliš nadšen, ale jelikož moto umývám jen v Braťáku – o řetězu nemluvě, tak jsem souhlasil. Přece jen bláto z JZ 2011 už je poněkud out of style.

Domluva zněla, že v Po ve dvě vyrazím a zcuka (čti sraz) si dáme v Jindřicháči. Bohužel v Po ráno, ani přes urputné točení klikou, moje motorka nenastartovala. Moc tomu nerozumím, ale protože se budíky ani nehly…..usoudil jsem, že došel benzin. Po zběžné kontrole hladiny benzínu jsem uvnitř (sebe) pociťoval zvláštní pocit, že tím to nebude. Bohužel benzinem jsem si vyčerpal veškeré know how, které o moto mám, a tak jsem volal Kubovi. Je to chlapec velmi chytrý a zručný (vychvaluju tě za tu snídani, jak sme se domluvili jo?) tak ihned věděl, že když se nehnou budíky souvisí to s eletrikou. Bohužel jeho tip na vadnou žárovku ….. taky nevyšel. Nakonec jsme podle IT hesla „ když nevím tak restartuji“ usoudili, že nabijem baterku jako poslední pokus. Takže místo ve dvě jsem vyjížděl ve tři, což nám nevadilo, protože náš time management nebyl nijak složitý a přeplánovat jej nebyla otázka dní, ale hodin.

Pro snazší domluvu bylo stanoveno, že se po cestě ozvem, a to v přesně dohodnutých časových intervalech – v 16 a v 17 hodin. Bohužel u mě zastávka v 16:00 vyšla na moment kdy jsem přejížděl vlakový přejezd, z tohoto důvodu proběhla pouze velmi rychle v krátkých šifrách jelikož signalizace strojvedoucího byla více než výmluvná Laughing

V 17:00 jsem byl v JH a volám, samozřejmě u dvou profesionálů je jasný, že i Qbic byl již na místě a tak zbývalo jen se v JH najít. Pro dokreslení obrázku posílám foto našich pozic:


 
Vzdálenost cca 100m

Po krátkém osahávání a drsném přivítání dvou z jednoho gangu, jsme pojedli něco polívečky a vyrazili směr praha (záměrně psáno s malým). Cesta byla naprosto nádherná, provoz byl takřka minimální a my dva osamělí jezdci jsme se hnali do západu slunce krajinou hořící odleskem jeho svitu. Náladu nám nezkazil ani temný mrak věštící nějakou tu kapku, malým kafíčkem jsme svou cestu prodloužili o kýžený okamžik a tak jsme se chytře dešti vyhnuli. Závěr cesty byl sice po mokré cestě, ale mně nevadil protože ta hnědá skvrna v gatích měla čas usnout a já si oddychl, že ta šmoucha která mi neustále ujížděla byl Kuba a my se tím pádem nerozdělili a do prahy dojeli již společně.

Po krátké očistě (duše, přízemní tělesno je nám cizí) jsme vyrazili směr Píďa a její Athletic párty.

Po příjezdu nás (kromě V2 rodiny PimpiBrunoFafyAdleraMisiAdriKacera) přivítala její dvě roztomilá prasátka, která zase povyrostla. Po krátkém seznámeni s Terčiným kuchařským uměním jsme se pustili do soutěžení. Nutno podotknout, že už v autě jsme se s Kubou domluvili, že on se bude hodně snažit a já vůbec, aby to ostatní měli jako vyhraněné, že mezi mnou a Kubou žádná rivalita nemůže být a že jsem jako jin – jang (čti džin pomlčka džang). Soutěžení tedy probíhalo dle předem stanoveného scénáře, střídavě jsme tam skákali, výskali, potáceli se a do toho se motali prasátka a z trouby se podezřele kouřilo. Terka nás ujistila, že to se peče šunka a to je naprosto normalní….za chvíli se při škrabání azbestového nánosu čehosi přesvědčila o mylnosti vlastních slov Laughing

Věk většiny účastníků již překročil dávno hranici, o které můžeme tvrdit, že je to mládí, a tak nám velmi brzy došly síly což u některých jedinců vyvolávalo iluze, že to co se děje na obrazovce je realita. A tak se Míša při srážce panáčka držela za hlavu a sténala bolestí a Hani se dožadovala nasbíraných penízků. V tomto momentě jsme raději párty ukončili, protože padl návrh na skoky na lyžích a kdo ví jak by to dopadlo….přece jen Píďa nebydlí v přízemí…Cool

Videa pro dokresleni atmosfery Laughing

 http://v2.rajce.idnes.cz/2012_0508_xbox_party_pojezd_jih/#IMG_6115.jpg

http://v2.rajce.idnes.cz/2012_0508_xbox_party_pojezd_jih/#IMG_6110.jpg

Po příjezdu do Braťáku jsme se s Kubou složili, dali Hani nějaké ty penízky a šli v klidu spát.

Ráno nás přivítalo nádherné Braťácké mlhnění dosahujicí Londýnské ponurosti. Nám to na náladě neubralo a začli jsme se domlouvat na polední moto projížďku. Asi nejvíce zalitoval Kačenka, v atletickém poblouznění slíbil, že se taky zúčastní a jelikož on co řekne tak platí, musel jet Laughing

Nezbývalo než vyplnit dobu čekání na odjezd něčím hodnotným…takže snídaní. Kuba nakrájel chlebík, že ho namaže bylinkovým máslem, ale pak naznal že chlebík je plesnivý a tudíž nám ho přece nemůže dát. No naznal naznal….podle mě viděl, že sem si toho všiml a tak v mazaní nepokračoval, ale jinak by mi plíseň úplně v klidu přemázl máslem a pak by mi nadával že mám sračku a musí kvůli mně pořád zastavovat Laughing. Ale nerad bych mu křivdil, asi ho to vnitřně žralo a tak se rozhodl, že mi umyje bike. Tímto byla tato malá křivda smazána a já se konečně dozvěděl, že mám řetěz stříbrný nikoliv černý Cool.



O půl 12 se nás na meeting pointu v Davli sešla nakonec dost pěkná partička (Píďa, O2 boyzz, Kačer!!!, Bubák a my) v počtu 7 moto (zvídavý čtenář se správně ptá jak jela Hani, no věřte, že Hani jela na orangutána tj. za Kubou). Asi největším překvapením byla jistá „neplynulost“ Kačkovy jízdy, ale zde je potřeba vyzvednout, že sám přiznal, že mu včerejší knoblauch nesedl a je mu těžko, no což, výletní tempo taky tempo.




Cesta probíhala bez větších problémů krásnou krajinou jižních Čech. Kousek od JH jsme se zastavili na obídek, který probíhal ve sledu Kačka jí my čekáme, Kačka jí my čekáme, Kačka jí my čekáme, Kačka jí Fáfa jí Bruno jí Pimpiš jí my čekáme, Kačka Fafa Bruno Pimpiš mají dojezeno my jsme dostali pití
Laughing



no nakonec jsme se i my pěkně napapali a vyrazili. Zde došlo k rozdělení skupiny Kačer říkal něco nesmyslnýho, Bubák nesouvisle blábolil o chyropraktikovi a Pimpiš raději nemluvil, ale já je stejně podezírám, že se jim přitížilo, když se přiblížili mé hroudě rodné zakarpatské
Laughing.

Takže zbylá děcka mě doprovodila do JH, kde jsme dali malinké kafíčko a Kuba můj kamarád mi koupil krásný malý přívěšek na klíče moto, co na tom, že odteď jezdím s kůží snad z ledního medvěda a hodinu v ní hledám klíče…dárek to je Laughing

Takže nezbývá než říct Well done, my friends well done Kiss.

Text: Matt
Photos: V2 crew

photo galery: V2.rajce.net

Napsat komentář

Or